17. květen stanovila Světová liga proti hypertenzi Světovým dnem hypertenze. Jeho cílem je upozornit na zdravotní komplikace, které vysoký krevní tlak způsobuje. Významně podílí na vzniku různých onemocnění kardiovaskulárního systému, především infarktu myokardu, mozkové mrtvici, ateroskleróze či selhávání ledvin. Může vést ke slepotě, srdečním arytmiím a srdečnímu selhání.
Vysoký krevní tlak je řazen do skupiny tzv. civilizačních chorob, jejichž incidence v moderním světě díky současnému životnímu stylu západní civilizace bohužel rapidně roste.
Krevní tlak je zjednodušeně síla, kterou působí krev na stěny cév. A to ať již na cévy srdce, ledvin, mozku, či jiných orgánů. Pokud mluvíme o hypertenzi, znamená to, že je diagnostikována opakovaným naměřením vyššího krevního tlaku u dospělého jedince než je normální hodnota do 130/85 mmHg, resp. hodnota krevního tlaku opakovaně naměřená nad 140/90mmHg.
Vysoký krevní tlak je nebezpečný především tím, že jeho příznaky mohou být až do rozvinutí následků zcela němé.
- vysokým krevním tlakem trpí jeden ze tří dospělých obyvatel naší planety
- častěji se vyskytuje u mužů než u žen
- celosvětově souvisí s 13 % úmrtí
- ve světovém měřítku postihuje více chudou populaci
Rizikové faktory vysokého krevního tlaku:
- strava bohatá na soli, tuky
- nadváha, obezita
- sedavý způsob života, nedostatek fyzické aktivity
- nadměrná konzumace alkoholu
- kouření
- stres
- pozitivní rodinná anamnéza
- věk nad 65 let
- sdružené nemoci jako např. cukrovka
Denní příjem soli se u dospělé populace v ČR blíží hranici 14-15 g/den, což je dávka až 3x překračující doporučený denní limit (doporučená WHO/FAO). Z dostupných mezinárodních srovnání WHO je česká populace v tomto parametru mezi cca pěti státy s nejvyšším naměřeným příjmem soli.
Následky vysokého krevního tlaku, vedoucího k ledvinnému či srdečnímu selhání, k mozkové mrtvici či jiným kardiovaskulárním chorobám, způsobují 42 % úmrtí v Evropském regionu. Po právu se tak hypertenzi přezdívá tichý zabiják. Postižení lidé totiž zprvu, vzhledem k absenci jakýchkoli příznaků, o této své chorobě nevědí anebo její projevy zcela ignorují, jelikož je nijak neobtěžuje. Ve chvíli, kdy se objeví i subjektivní obtíže, bývá ale již mnohdy pozdě.
Následkům onemocnění lze však lehce předejít prevencí a režimovými opatřeními. Hypertenze je uváděna jako jedna z nejlépe preventabilních chorob. Mezi hlavní kroky prevence vzniku vysokého krevního tlaku patří:
- snížení příjmu soli (pod 5g denně)
- zdravý životní styl s důrazem na správné stravovací návyky
- pravidelné cvičení
- nekuřáctví
- omezení konzumace alkoholu
- vyhýbání se stresu
