V našich zeměpisných podmínkách dochází v období od září do března následujícího roku ke zvýšenému výskytu akutních respiračních infekcí. Na tomto jevu se podílí několik desítek virů, které mají schopnost vyvolat zánět povrchových buněk respiračního ústrojí. Nejčastěji se uplatňují rhinoviry, adenoviry, RS viry, virus parainfluenzy a další, které způsobují mírnější onemocnění a šíří se v malých místních epidemiích. Samostatnou skupinu představují viry chřipky. Nejmírnější z nich je chřipka typu C, která se chová podobně jako předchozí kategorie původců respiračních nákaz. O něco závažnější je chřipka typu B, ale největší hrozbu pro zdraví lidí představuje virus chřipky typu A. Ten má schopnost šířit se v rozsáhlých epidemiích až pandemiích postihujících postupně celý svět. Virus chřipky přichází obvykle v měsících leden až březen, uplatňuje se ve větší či menší míře každoročně a je zodpovědný za 10 – 20 % akutních respiračních infekcí. Chřipka je závažné onemocnění, které postihuje celý organismus a každoročně způsobí úmrtí tisíců lidí na celém světě. Jenom v ČR zemře na ni každý rok 1500 – 2000 nemocných.
Nejefektnější způsob jak zabránit šíření chřipky je očkování. Očkovaná (imunní) část populace brání šíření viru a představuje tak významnou ochranu i pro ty, u kterých nemohlo být očkování provedeno ze zdravotních důvodů. Očkování celé rodiny může ochránit vážně nemocné rodinné příslušníky např. po operacích srdce, cév, onkologické léčbě, apod. K vytvoření ochranné hladiny protilátek dochází asi za měsíc po očkování. Proto je vhodné, aby bylo provedeno s předstihem. Nejlépe je nechat se očkovat v období říjen – listopad.
Očkování proti chřipce nemá 100% účinnost, ale významně omezuje výskyt těžkých forem a závažných komplikací. Jeho efektivita závisí též na stavu imunitního systému a pohybuje se obvykle v oblasti 60 – 90% podrobnosti zde.
