Author Archives: Zuzana Balašová

Na svém druhém jednání po skončení nouzového stavu se včera sešla k jednání Krajská epidemiologická komise. Jednala mj. o tom, za jakých podmínek povolit návštěvy v lůžkových zdravotnických zařízeních v kraji.   Výsledkem jednání je shoda na povolení návštěv od pondělí 1. 6. 2020 za dodržení bariérových a režimových opatření, ve vymezeném čase a s limitací počtu navštěvujících osob.

„Situace v LK pokud jde o nové případy onemocnění novým koronavirem je v tuto chvíli klidná. Poslední případ onemocnění jsme evidovali 17. 5. 2020. Nicméně z ohnisek, která jsou v rámci ČR a zejména pak Prahy, která je místem zaměstnání mnoha občanů také z LK a je místem podnikání mnoha obchodních firem LK i stavebních, může být tento stav velmi křehký a není vyloučeno, že i v LK se regionální ohnisko vyskytne. Je zřejmé, že s onemocněním COVID-19 se budeme vypořádávat dlouhodobě,“ popisuje  MUDr. Vladimír Valenta, ředitel KHS LK, a dodává „Není to důvod k panice, ale k ostražitosti, bdělosti a zodpovědnosti v chování každého z nás, tím mám na mysli, stále planá pravidla  tzn. důsledná hygiena rukou, respirační etiketa, dodržování odstupů, zvažování jakých akcí se účastnit.“

Podrobnosti zde.

Po skončení nouzového stavu se včera znovu sešla k jednání Krajská epidemiologická komise, která měla na programu projednání bodů, které souvisí s uvolňování a rozvolňováním opaření Ministerstva zdravotnictvím.

Zásadním bodem bylo plánované povolení návštěv pacientů v sociálních a zdravotnických lůžkových zařízeních. Ukázalo se, že v případě nemocnic není možné zcela zajistit podmínky, které jsou pro uvolnění stanovené. Nemocnice v tuto dobu přijímají pacienty k zákrokům, které vyžadují jen krátkodobou hospitalizaci. Komise vydala silné doporučení prodloužit zákaz návštěv ve zdravotnických zařízeních o týden.

„Po dlouhé debatě jsme se dohodli, že nemůžeme riskovat, aby se nám objevilo nové ohnisko nákazy ve zdravotnictví. Ředitelům nemocnic proto doporučujeme, aby do konce května zakázali návštěvy. Ty budou možné ve výjimečných případech, ale pouze po dohodě s ošetřujícím lékařem. U porodu je povolena přítomnost otce. O dalším postupu rozhodneme na dalším jednání Krajské epidemiologické komise příští týden,“ vysvětlil MUDr. Přemysl Sobotka, náměstek pro resort zdravotnictví.

Celý text zde.

Ve čtvrtek 14.5.2020 navštívil Centrální řídící tým COVID-19 jako poslední z krajů také Liberecký kraj. Na setkání s vedením KHS LK přijel ředitel CŘT náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, zastupující náměstkyně pro ochranu a podporu veřejného zdraví a hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová a plukovník Petr Šnajdárek se svými kolegy. Za Liberecký kraj se jednání dále zúčastnil náměstek hejtmana Přemysl Sobotka a ředitel Krajského vojenského velitelství plukovník gšt. Miroslav Brázda.

„Velmi nás těší a vážíme si ocenění a uznání naší práce, které vyslovil profesor Prymula, pan náměstek Sobotka  a v ranním pořadu Studio 6 také hejtman LK, který se vzhledem k posunu času jednání nakonec nemohl zúčastnit, ačkoliv to měl v plánu. Uplynulé měsíce byly pro nás opravdu náročné. Tato situace zcela jasně ukázala potřebu lékařů a dalších odborných pracovníků, kterých se nám v současné chvíli nedostává. V této souvislosti se velmi projevila dlouhodobá limitace, kterou je pro hygienickou službu služební zákon zejména pokud jde o získávání nových pracovníků a průběžné vzdělávání,“ říká ředitel KHS LK.

Vzhledem ke konci nouzového stavu se jednalo o zcela konkrétních problémech … celý text zde.

17. květen stanovila Světová liga proti hypertenzi Světovým dnem hypertenze. Jeho cílem je upozornit na zdravotní komplikace, které vysoký krevní tlak způsobuje.  Významně podílí na vzniku různých onemocnění kardiovaskulárního systému, především infarktu myokardu, mozkové mrtvici, ateroskleróze či selhávání ledvin. Může vést ke slepotě, srdečním arytmiím a srdečnímu selhání.

Vysoký krevní tlak je řazen do skupiny tzv. civilizačních chorob, jejichž incidence v moderním světě díky současnému životnímu stylu západní civilizace bohužel rapidně roste.

Krevní tlak je zjednodušeně síla, kterou působí krev na stěny cév. A to ať již na cévy srdce, ledvin, mozku, či jiných orgánů. Pokud mluvíme o hypertenzi, znamená to, že je diagnostikována opakovaným naměřením vyššího krevního tlaku u dospělého jedince než je normální hodnota do 130/85 mmHg, resp. hodnota krevního tlaku opakovaně naměřená nad 140/90mmHg.

Vysoký krevní tlak je nebezpečný především tím, že jeho příznaky mohou být až do rozvinutí následků zcela němé.

• vysokým krevním tlakem trpí jeden ze tří dospělých obyvatel naší planety
• častěji se vyskytuje u mužů než u žen
• celosvětově souvisí s 13 % úmrtí
• ve světovém měřítku postihuje více chudou populaci

Rizikové faktory vysokého krevního tlaku:

• strava bohatá na soli, tuky
• nadváha, obezita
• sedavý způsob života, nedostatek fyzické aktivity
• nadměrná konzumace alkoholu
• kouření
• stres
• pozitivní rodinná anamnéza
• věk nad 65 let
• sdružené nemoci jako např. cukrovka

Denní příjem soli se u dospělé populace v ČR blíží hranici 14-15 g/den, což je dávka až 3x překračující doporučený denní limit (doporučená WHO/FAO). Z dostupných mezinárodních srovnání WHO je česká populace v tomto parametru mezi cca pěti státy s nejvyšším naměřeným příjmem soli.

Následky vysokého krevního tlaku, vedoucího k ledvinnému či srdečnímu selhání, k mozkové mrtvici či jiným kardiovaskulárním chorobám, způsobují 42 % úmrtí v Evropském regionu. Po právu se tak hypertenzi přezdívá tichý zabiják. Postižení lidé totiž zprvu, vzhledem k absenci jakýchkoli příznaků, o této své chorobě nevědí anebo její projevy zcela ignorují, jelikož je nijak neobtěžuje. Ve chvíli, kdy se objeví i subjektivní obtíže, bývá ale již mnohdy pozdě.

Následkům onemocnění lze však lehce předejít prevencí a režimovými opatřeními. Hypertenze je uváděna jako jedna z nejlépe preventabilních chorob. Mezi hlavní kroky prevence vzniku vysokého krevního tlaku patří:

• snížení příjmu soli (pod 5g denně)
• zdravý životní styl s důrazem na správné stravovací návyky
• pravidelné cvičení
• nekuřáctví
• omezení konzumace alkoholu
• vyhýbání se stresu

Měsíc duben byl ve znamení jak nových potvrzených případů onemocnění, tak uzdravených osob a zejména v otočení poměru ve prospěch uzdravených. V měsíci březnu jsme zaznamenali 101 potvrzených případů onemocnění COVID-19 a v poslední březnový den první dva uzdravené pacienty. V dubnu byla situace odlišná. Přibylo 94 nových případů  a 138 osob se uzdravilo. Nejvíce potvrzených případů jsme zaznamenali v období od 24. 3.  do 15.4. 2020. Od té doby se objevovaly denně  maximálně  1 až 2 případy, které byly očekávané, výjimkou nebyly dny, v nichž nebyl potvrzen žádný případ. Na konci dubna bylo takových  dní pět  za sebou. Nové případy tvořily zejména rodinné kontakty. Celý text zde.

„Od začátku května se plánujeme vrátit blíže k původní pracovní době. Ve všedních dnech bude provoz infolinky zajišťován ve standardních provozních hodinách a o víkendu dle potřeby. V případě naplánování návštěvy podatelny KHS LK doporučujeme sledovat informace na webových stránkách a osobní konzultace s odbornými pracovníky stále konzultovat nejprve telefonicky. Provozní doba infolinky o víkendu je na webových stránkách zveřejněna aktuálně vždy v pátek,“ uzavírá s nadějí v hlase Valenta a dodává: „Samotný návrat k normálu neznamená, že jsme nad virem definitivně zvítězili. Zmírnění některých mimořádných opatření by měl nahradit zdravý rozum, ale i to, co jsme se v průběhu epidemie naučili – mýt si ruce, dodržovat odstupy a zvažovat čeho se musím zúčastnit či kam jít.“

Každoročně se Evropskému dni proti melanomu v polovině května věnuje velká pozornost. Důvodem je stále vyšší výskyt tohoto onemocnění. Incidence (tedy počet nově zjištěných onemocnění) zhoubných novotvarů kromě nemelanomových  kožních setrvale roste,  v posledních letech však v České republice pozorujeme zpomalení růstu a náznak stagnace. V roce 2017 bylo v Libereckém kraji nově diagnostikováno 2 574 onemocnění.

K 31. 12. 2017 žilo v Libereckém kraji 17 119 osob s tímto onemocněním. Že bychom neměli toto onemocnění brát na lehkou váhu vyplývá i z faktu, že v roce 2017 v Libereckém kraji zemřelo na zhoubné novotvary kromě nemelanomových kožních 1 193 osob.

Pacientům se v rámci Libereckého kraje věnuje, mimo ambulantních kožních lékařů, také kožní oddělení Krajské nemocnice v Liberci, v jehož čele o stojí primářka MUDr. Dana Frydrychová. O to, jak nezanedbat prevenci i v této době se s námi podělila v rozhovoru, který naleznete zde.

Každý rok připadá na 5. květen, který je součástí iniciativy Světové zdravotnické organizace (WHO) Save lives: Clean your hands (Zachraň životy: Umývej si ruce), již po jedenácté upozorňuje na význam mytí rukou jako klíčového preventivního opatření proti přenosu mnoha infekčních onemocnění.

Podle Světové zdravotnické organizace se až 80 % infekcí šíří špinavýma rukama.
Tématem letošní kampaně 2020 je: „Nurses and midwives, clean care is in your hands!“ („Sestry a porodní asistentky, čistá péče je ve vašich rukou!“) v souladu s rokem sestry a porodní asistentky a jeho cílem je rozpoznat sestry a porodní asistentky jako hrdinové první linie, kteří si zaslouží uznání a uznání, a zdůrazní jejich kritické role. v prevenci infekce.
Den hygieny rukou, který se každoročně koná 5. května, mobilizuje lidi na celém světě, aby zvyšovali dodržování hygieny rukou ve zdravotnických zařízeních, čímž chrání zdravotnické pracovníky a pacienty před infekcemi.

Cíle kampaně do roku 2020
Hlavním cílem kampaně Globální den hygieny rukou je rozpoznat, že umývání rukou je jedním z nejúčinnějších kroků, které můžete podniknout, aby se omezilo šíření patogenů a zabránilo infekcím, včetně viru COVID-19. Zdravotní pracovníci i členové komunity mohou hrát roli v prevenci infekcí pravidelným a častým mytím rukou.

Mytí rukou jako nejjednodušší preventivní opatření infekčních nemocí

Instruktážní video SZU

Letáky SZU k tématu mytí rukou