Azbest patří mezi prokázané karcinogenní látky, pro které neexistuje bezpečná dávka. Česká legislativa má stanovený hygienický limit pro pracovní prostředí 0,1 vlákna/cm3 a pro pobytové místnosti 0,001 vlákna/cm3. Pro venkovní prostředí limit neudává.
„Největší riziko v uvolňování azbestových vláken ze stavebního materiálu do ovzduší vzniká v důsledku neodborného postupu při provádění bouracích prací ve stavbách obsahujících azbest nebo výměně střešních krytin s jeho obsahem. Riziku uvolňování azbestových vláken do ovzduší se vystavujeme i při neodborném ošetření eternitové krytiny vysokotlakým vodním čističem, kdy může dojít k narušení celistvosti povrchu krytiny a tím k uvolňování azbestových vláken jak do vnějšího prostředí, tak i do vnitřního prostředí stavby,“ vysvětluje Ing. Kateřina Forysová, Ph.D., ředitelka odboru hygieny práce KHS LK a pokračuje: „V rámci bezpečného postupu se materiál s obsahem azbestu nejprve opatří enkapsulačním nátěrem, který neplní pouze funkci fixační, ale zejména mění respirabilní azbestové vlákno na nerespirabilní tím, že mění jeho velikost a tvar; nepoužívá se žádné elektrické nářadí, které by narušovalo povrch materiálu; demontovaný materiál s obsahem azbestu se na místě demontáže balí do folie a ukládá do přistaveného kontejneru jako nebezpečný odpad; při úklidu lze používat pouze vysavače s HEPA filtry. Pracovníci, kteří tyto práce provádí, se podrobují pravidelným preventivním lékařským prohlídkám.“
Celá zpráva zde.
